legendy a pověry
Starověké mýty a legendy nejsou jenom zábavnými báchorkami. V mýtech a lidových pověstech, kde obvykle vystupují bohové či nadpřirozené bytosti, člověk vyjadřoval v co věří, čeho se bojí a co je podle něj dobré nebo špatné. Do legend se mnohdy prolínaly prastaré vzpomínky na skutečné hrdiny z dávných dob, kteří představovali vzor statečnosti.
Byla skutečně potopa?
Mýtus o velké potopě patří k nejrozšířenějším legendám světa. O rozhněvaném bohu, který záplavou usmrtil většinu lidstva, se vypráví v biblickém příběhu o Noemovi stejně jako v ještě starším Eposu o Gilgamešovi, který se dochoval po mezopotámských Sumerech. O povodni si vyprávěli i jihoameričtí Aztékové i Vikingové ve Skandinávii. Ve všech verzích vystupuje hrdina, který si postaví archu a tím se zachrání. Jak si ale tolik shod vysvětlit? Někteří znalci jsou přesvědčení, že původ mýtů o potopě sahá až ke konci poslední doby ledové, kdy tání ledovců způsobovalo celosvětové záplavy. Tato událost pak mohla dát vzniknout legendám o hrdinském přežití v různých částech světa.
Zvířata v mytologii
Naši předkové měli k přírodě blízko, a proto v jejich příbězích často vystupují zvířata. V hinduistické mytologii hraje určitou roli opičí bůh Hanuman, který prý kdysi se svým opičím vojskem nanosil balvany z Himálají a přemostil jimi úžinu mezi Indií a Ceylonem. Zvířata se často vyznačují přirozenou lstivostí, například bráška Králík, mazaná postavička z afroamerického lidového vyprávění.
Maska Hanumana
Proč se na Vánoce věší jmelí?
Řada našich současných zvyků představuje pozůstatky víry našich předků. Tradice zdobit o Vánocích byt zelenými větvičkami sahá až do pohanských dob, kdy lidé doma rozvěšovali zelené větve, aby se lesní duchové mohli ohřát. Jmelí pokládali druidové za mimořádně posvátnou rostlinu, která dokáže chránit před zlem. Také zdobení Velikonočních vajec jsme převzali od předků. Vejce byla pohanským symbolem obnovení života.
