Víte co je akciová společnost?

Společnosti mohou být různé a dělí se podle několika kritérií. Základní dělení je podle toho, jakou formou se podniká. Úplně nejrozšířenější jsou akciové společnosti, které si na následujících řádcích popíšeme, abyste měli detailní přehled.

O akciových společnostech

Akciová společnost se dá charakterizovat jako společnost, jež má kapitál rozdělený na stejné podíly, tedy akcie. Ty se dají nakupovat a prodávat na kapitálovém trhu. Akcie lze vlastnit na jméno nebo na majitele. Majitelé se označují za akcionáře. Akcionáři neruší vlastním majetkem za závazky společnosti. Od ledna roku 2014 jsou náležitosti akciové společnosti upraveny zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Ten nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku.

Zakládání a vznik společnosti

Společnost se zakládá přes zakladatelskou listinu nebo zakladatelskou smlouvu. Zakladatelská smlouva se využívá ve chvíli, kdy společnost zakládá několik fyzických nebo právnických osob. Minimální výše základního kapitálu je u akciové společnosti dva miliony korun, a pokud se zakládá s veřejnou nabídkou akcií, potom se minimální kapitál stanovuje na dvacet milionů korun. V obou případech zakládání společnosti je nutné, aby smlouva či listina obsahovaly obchodní jméno společnosti, sídlo, předmět podnikání, počet akcií, základní jmění, hodnotu akcií, upisované vklady zakladatelů, ocenění nepeněžního vkladu odborným odhadem, když je nějaký nepeněžní vklad, údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, údaj o vkladu na splácení emisního kurzu, způsob splacení vkladu a také další údaje o něm. Chybět nemůže ani určení správce vkladu a návrh stanov společnosti. Pro založení společnosti se musí přijmout stanovy, což je listina veřejná. Je nutné od sebe odlišit termín založení a vznik společnosti – společnost vzniká v den, kdy se zapíše do obchodního rejstříku.

Možnosti založení akciové společnosti

Akciová společnost se dá založit dvěma rozdílnými způsoby:

s výzvou k upisování akcií: Zakladatelská smlouva nebo listina obsahuje místo a dobu upisování akcií, dobu a způsob splácení upsaných akcií a jejich výšku. Upisovatel má za povinnost splatit minimálně deset procent jmenovité hodnoty upisovaných akcií ihned. Do zahájení valné hromady už musí být splaceno třicet procent. Po dokončení upisování akcií se do šedesáti dnů svolá valná hromada.

bez upisování akcií: Počet akcií a jejich jmenovitá hodnota a upisované vklady zakladatelů se nachází ve výši základního jmění a jsou uvedeny v zakladatelské smlouvě či listině.

Orgány akciové společnosti

Akciové společnosti mají orgány, které se ovšem odlišují podle toho, jestli se jedná o monistický či dualistický systém.

V případě dualistického systému jsou orgány:

valná hromada: Nejvyšší orgán akciové společnosti, do nějž patří kompletně všichni akcionáři. Valná hromada rozhoduje o založení společnosti, o jejích stanovách a orgánech. K dalším úkolům valné hromady patří schvalování a rozdělování zisků a účetní uzávěrka. Každý akcionář má svůj hlas a jeho váha je určena počtem akcií.

představenstvo: Je statutárním orgánem a řídí společnost. Úkolem představenstva je zabezpečení obchodního vedení. Počet členů: 3, funkční období: 5 roků.

dozorčí rada: Ta představuje kontrolní orgán. Jejím úkolem je kontrola hospodaření, účetnictví a veškeré související doklady. Dozorčí rada nesmí mít méně členů než tři a jejich počet musí být vždy dělitelnými třemi. Členové dozorčí rady se volí na valné hromadě na maximálně pět let.

V případě monistického systému jsou orgány:

valná hromada: Funguje na totožném principu jako v případě dualistického systému.

správní rada: Jedná se o kontrolně-řídící orgán, který má většinou tři členy.

statutární ředitel: Tato funkce je statutární a jmenuje do ní správní rada.

Zrušení a zánik akciové společnosti

Ke zrušení akciové společnosti může dojít dobrovolným způsobem, ale také nuceně. Ve druhém případě dochází ke zrušení akciové společnosti z rozhodnutí soudu kvůli zrušení oprávnění k podnikatelské činnosti, při nezvolení orgánů společnosti nebo v okamžiku, kdy se dva roky za sebou nekonala valná hromada. Dobrovolně se akciová společnost zruší, když uplynula doba, po kterou byla společnost založena, když dosáhla účelu nebo pokud došlo k takovému rozhodnutí valnou hromadou.

Zrušení akciové společnosti může nastat dvěma způsoby:

s likvidací: Kdy o zrušení společnosti rozhoduje valná hromada, a pro zrušení s likvidací musí být dvě třetiny hlasů. Z takové valné hromady se též musí udělat notářský zápis. Z likvidačního zůstatku se nejprve vyplatí nároky věřitelů a následně se zbytek rozdělí akcionářům podle zákona.

bez likvidace: Pokud se společnost ruší kvůli sloučení s jinou firmou (firmami), převodu jmění na akcionáře či rozdělení. O přesných krocích rozhodne valná hromada společnosti.

Opět je třeba rozlišit termín zrušení a zánik společnosti. Akciová společnost totiž zanikne dnem, kdy je vymazána z obchodního rejstříku.