Dnešní Fethyie, město s necelými sedmdesáti tisíci obyvateli ležící turecké části pobřeží Egejského moře, se rozkládá na místě ploše kterou původně pokrývaly stavby starověkého města Telmesoss. Z toho, co se z nich dochovalo do dnešních dnů víme, že jak v Helénském období, tak i za časů největší slávy Římského impéria šlo o významné a bohaté centrum obchodu i kulturního života této oblasti.
V současnosti je oproti tomu Fethyie známé především jako místo kde lze strávit poklidnou dovolenou u moře, velice dobré jméno si v tomto směru u mnoha zahraničních turistů udělaly především pláže v Calis a samozřejmě také záliv Oludeniz. Sem mnoho lidí láká jednoduše už samotný fakt, že v zálivu a jeho bezprostředním okolí bylo striktně zakázáno jakékoliv stavění, díky čemuž si zde můžete vychutnat ještě o něco působivější tvář tureckého pobřeží.
Dokladem toho je také skutečnost, že pláže zálivu Oludeniz často najdete na fotografiích reprezentujících pobyt v Turecku u moře jako takový. Jde tedy o ten druh pohádkového místa, kterého se dožadujete po příjezdu do laciného letoviska, které se ukáže jako nevábné místo se špinavým mořem a unylou krajinou. Pokud se vám tedy dosud nepodařilo navštívit pláž, kde by to „vypadalo jako v časopise“, zkuste se vydat do zálivu Oludeniz.
Kromě tohoto plážového programu se ale lze do Fethyie vypravit také jako do oblasti, kde lze navštívit mnohá místa připomínající zdejší bohatou minulost. Poloostrov vybíhající do moře mezi městy Fethyie a Antalya totiž v dávných dobách nesl jméno Lycie, a jeho původní obyvatelé byli oněmi udatnými námořníky, o nichž se Homér zmiňuje ve svém slavné Illiadě. Největší proslulosti se přitom v současné době těší zdejší ve skalách vysekané hrobky, Fethyjská tvrz a konečně také helénské divadlo ležící kousek od hlavní části pobřeží.
Během návštěvy města tak můžete narazit na poměrně velké množství sarkofágů zpracovaných v pro zdejší kraj typickém licyjském stylu, přičemž jednou z těch vůbec nejzajímavějších je ten, který najdete v hrobce nedaleko dnešní Fethyijské radnice. Vysoko oceňovaná jsou zde především vyvedení válečníků coby jeho hlavní ozdobné motivy.
Daleko nejvěhlasnější hrobkou v celé Fethyii je nicméně hrobka krále Amyntha, která již dlouhá léta představuje jakési poznávací znamení města – symbol jeho minulosti a toho, co z ní zůstalo dochované pro naši současnost. Amyntovu hrobku určitě nepřehlédnete, její vznešené tvary tyčí se vysoko nad pobřežím vás upoutají hned po vstupu do zálivu. Hrobka byla vystavěna původně jako iónský chrám, aby v ní později spočinul Amyntas – zdejší král a zároveň „starosta“ města Telmessos v helénském období. Mimo samotné stavby si zde pozornost zaslouží také mohutný epitaf pokrytý tklivým textem psaným klasickým lycijským písmem.
Druhým významným bodem města je námi již zmíněná stavba Fethyjské tvrze, stojící přímo na pobřeží. Je zajímavá mimo jiné i tím, že leží přímo na místě, kde bylo město založeno, ve skutečném srdci Fethyie. Větší část dodnes dochovaných zdí pochází z 11. století, stejně tak zde ale můžete narazit i na části z období Říma. Pevnost byla přestavěna v 15. století po obsazení válečníky z ostrova Rhodos, aby jimi dále byla využívána coby námořní základna.
Helénská stavba Telmessoského městského divadla stojí v centru dnešní Fethyie, přímo naproti dnešnímu obchody obsazenému nábřeží. Původní budova divadla postavená v klasicky řeckém stylu získala po přestavbě a rozšíření ve 2. stol. n.l. typicky římskou podobu, ve které se dochovala dodnes.
Celé oblast byla v roce 1993 odkryta pracovníky fethyjského muzea archeologie, kteří zde zrenovovali jak samotnou arénu, tak i „caveas“. Nechvalně proslulé podzemní kobky, v níž byla držena divoká zvěř před jejím vystoupením v aréně. I zmíněné muzeum archeologie může představovat zajímavý tip pro prohlídku Fethyie – najdete zde jak mnohé nálezy z helénského, římského a otmanského období, ale i mnoho zdejšího zajímavého umění.
