Kromě vyhledávaného prázdninového letoviska se s městem Herceg Novi lze setkat také jako s vyhlášeným centrem lázeňství a jiných zdraví prospěšných postupů. Svůj hlavní podíl na tom má pověstné „Igaljsko blato“. Léčivé bahno, jež se vyskytuje na mořském dně mělkého pobřeží nedalekého Igala, jednoho z nejvýznamnějších sanatorií na Jadranu, které je známé kromě špičkového vybavení také díky faktu, že se zde při léčbě využívá radioaktivní minerální voda.
Najít způsob jak se zde zabavit ale není problém ani pro ty, kdo léčebnou bahenní kůru zatím příliš nevyužijí. Vedle asi dvaceti pláží, ležících jak na území samotného města, tak i na klidnějších místech za jeho okrajem, totiž Herceg Novi má co nabídnout i po stránce poznávání místní historie skrze návštěvy zdejších pamětihodností. Z tohoto pohledu se jako nejatraktivnější jeví určitě impozantní stavba kostela Sv. Arhandjel Mihaila stojící v samém centru města, případně také pevnost Forte Mare („Mořská pevnost“) ze14. Století, nebo pevnost Kanli-Kula, jíž zde postavili Turci, krátce poté, co město na dlouhá léta obsadili.
Město Herce Novi leží na samém severu pobřeží Černé Hory nedaleko jejích hranic s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Je součástí oblíbeného cíle mnoha turistů z celé Evropy – zátoky Boky Kotorské, kde je jejím vůbec největším městem (přes 27 000 obyvatel). Město je položené přímo v místě kde Boka ústí do vod Jaderského moře, a obklopuje jej souvislý pás převážně vápencového pohoří Orjen.
Kromě již zmíněné části pobřeží, jehož dno je pokryté životodárným bahnem, Herceg Novi skýtá pro poctivou přímořskou turistiku široké možnosti i na mnoha jiných místech, a to jak přímo ve městě, tak i ve více či méně vzdáleném okolí. Mezi mnoha sezónami prověřená místa patří na území města (vedle několika příjemných koupališť) zejména snad nejoblíbenější písečná pláž Raffaelo, dále Milošinovićova pláž, nebo v minulosti nejvýznamnější pláž Bijela vila.
Lákají-li vás naopak obtížněji přístupná místa ve větší vzdálenosti od zázemí města, dobrým tipem může být poloostrov Luštica, kde se v zátoce dosažitelné pouze z moře, tedy obvykle člunem, rozprostírá oblázky pokrytá pláž Žanjica. Nedaleko od ní je navíc další zajímavé místo – mys Arza, na němž leží pro změnu písčitá pláž Mirište. I když se na tato místa musíte dostat lodí, nejde o žádný větší problém, Luštica je totiž od bran města vzdálená jenom asi 6 kilometrů.
Herceg Novi nepatří mezi nejstarší města oblasti – jeho počátky se datují až na sklonek 14. století, kdy zde bosenský král vybudoval pevnost chránící zátoku, od jejíhož jména – Sveti Stefan – získalo své první jméno i samotní město. Přestože zde nenajdete rozsáhlé pozůstatky římského osídlení jako je tomu na jiných místech černohorského pobřeží, neznamená to že by Herceg Novi nepatřil mezi architektonicky zajímavá místa. Naopak.
Umístění města a jeho původní funkce, obrana oblasti Boky Kotorské, totiž Herceg Novi předurčily k tomu, aby se v jeho zdech otiskly prakticky všechny významnější rozmíšky k nimž v oblasti došlo. Architektura města utvářená mísením vlivů různých kultur, jejichž válečníci nad městem vždy na nějakou dobu získali kontrolu tak představuje prostor pro fascinující podívanou, jíž jenom umocňují mnohé historky o odvaze a zbabělosti, s nimiž se můžete setkat při prohlídce historických částí města.
Asi nejslavnější z nich spadá do období poloviny 16. století, kdy v oblasti bojovala křesťanská aliance Benátek, Španělska a Papežského vojska proti Turkům. Tehdy město v poslední fázi bojů bránilo pouhých padesát (!) španělských bojovníků proti mnoha stovkám nepoměrně lépe vybavených Turků. Přestože nakonec byli nuceni se přesile vzdát, jinak značně krvelačný turecký vojevůdce Hajrudin Barbarossa byl fascinován jejich odvahou a statečností, a nakonec jejich životy nejen ušetřil, ale dovolil jim dokonce ve městě, které na dalších sto padesát let ovládali Turci, zůstat.
