V současné době je na českém trhu k dispozici celá řada účinných prostředků proti atopickému ekzému. Obecně přitom můžeme říci, že se děli do dvou skupin. Jednak jde o přípravky, ke kterým lze sáhnou v případě, že se ekzém dosud neprojevuje příliš výrazně, nebo provizorně do doby, než navštívíme dermatologa, druhá se potom týká léčiv, jejichž užívání nám doporučí dermatolog. Právě na ně a obvyklý postup léčby se teď zaměříme, krátce se však seznámíme i se způsoby, kterak si s ekzémem může zkusit poradit i sám postižený bez pomoci lékařů.
První návštěva kožního lékaře s podezřením na atopický ekzém může ve složitějších případech být spojena i s doporučením k vyšetření u specialisty na alergie, který se pokusí určit vaše případné alergeny v běžných potravinách nebo ve vzduchu. Běžnou součástí dermatologického vyšetření pak bývá i odeslání vzorku kůže na histologické testy.
Základní součást léčby však v drtivé většině případů představuje podávání tzv. kortikoidů, kterýmžto termínem označujeme látky získané z hormonů běžně přítomných v kůře nadledvin. Aplikují se zejména ve formě rozličných mastí a krémů, výjimkou však nebývají ani různé roztoky nebo tělová mléka. Kortikoidy se přitom vyznačují především intenzivním působením proti zánětům, díky nimž se ukazují pro boj s atopickým ekzém jako klíčové hlavně v situacích, kdy se ekzém objeví takřka ze dne na den.
Zde však zároveň musíme zdůraznit, že ačkoliv často máme tendenci předepsaný způsob užívání mastí podceňovat, měli bychom naopak co se týče kortikoidů vždy dbát na co možná nejpřesnější užívání ve shodě s pokyny lékaře i informacemi z příbalového letáku. V opačném případě totiž kortikoidové masti mohou paradoxně vaši pokožku poškodit.
Máme zde na mysli zejména tvorbu nežádoucích drobných jizev, žilek a podobně, stejně tak může jejich nesprávné užití vést k celkovému ztenčení kůže. Kortikoidy jako takové jsou po dlouhá desetiletí standardní součástí léčby ekzémů, a není proto důvod se jich obávat, jen je zkrátka nutné je užívat v souladu s obdrženými pokyny.
Nemá smysl se zde pouštět do podrobných výkladů, postačí jen zdůraznit, abyste se ke kortikoidům neuchylovali bez rady lékaře a nikdy ne prostřednictvím různých mastí, které měli předepsané známí, neaplikovali masti zbytečně mnoho, nebo častěji než vám bylo řečeno. Nezískáte tím nic. Běžnou součástí obvyklé léčby potom bývá následné užívání již nehormonálních mastí, které jsou účinné především během zhojování ekzému.
V případech, kdy hrozí zvýšené riziko přenosu infekce, ale i tehdy, pokud má pacient tendence si postižená místa rozškrabat, se lze uchýlit k obvázání postiženého místa speciálními pružnými obvazy, jindy stačí doporučit tričko s krátkým rukávem.
Mimo těchto nejrozšířenějších způsobů léčby se v současné době u těžších případů, kde se popsané techniky neukázaly jako příliš účinné, provádí také tzv. fototerapie, tedy léčba světlem, jež se zpravidla provádí několikrát týdně, a to po dobu tří měsíců Nejde však o univerzálně vhodnou techniku, vždy je proto důležité dbát na radu lékaře.
Jak jsme si již řekli, návštěva lékaře nemusí být v případě atopického ekzému nezbytností. Projevuje-li se u vás z valné části „pouze“ suchou kůží, případně je-li ekzém jen drobný, můžete sáhnout po některém z pro tyto účely volně dostupných krémů a mastí, s nimiž se lze setkat pod označením emoliencia. Podobně pokud se ekzém objeví jen na malé ploše jako v podstatě mokvající otok, lze využít odpařovacích obkladů.
Na tomto místě však musíme zdůraznit, že byste neměli výše popsaných prostředků užívat bez uvážení: nezbytnou podmínkou je vždy nejprve po tři dny látku ozkoušet na malé ploše, a až pokud nedojde k nežádoucí reakci můžeme postupovat dále.
