Maledivy jsou naprosto výjimečné svojí kulturou, jazykem i historií. Ta by se dala rozdělit na období před nástupem islámu a po něm. O Maledivách máme zmínky už z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy ostrovy obývali Redinové, národ uctívající Slunce. Víme o nich díky jejich obchodním stykům s Mezopotámií, Egyptem, Řeckem i Římem. Později obyvatelé vyznávající přírodní náboženství splynuli s buddhisty. Zlom nastal v roce 1153, kdy Maledivané přestoupili k islámu. Stalo se to kvůli obchodování s arabskými kupci a následné nadvládě sultánských dynastií. V době kolonizace ovládlo ostrovy Portugalsko.
Roku 1953 byla konečně vyhlášená republika. Sice byla její éra na chvíli přerušená sultanátem, ale od roku 1968 je zde opět republikánské zřízení. Na Maledivy měla velký vliv Velká Británie. Na jihu ostrovů totiž měla své vojenské základny, z nichž byl nejvýznamnější ostrov Gan. Když chtěli Maledivané své území zpět, došlo i na několik konfliktů. Roku 1965 Británie konečně uznala suverenitu Malediv a ostrov Gan jí byl pronajat.
V dnešní Maledivské republice žije přibližně 270 000 obyvatel, z nichž většina těží z čilého turistického ruchu.
Jak se žije na Maledivách
Většina obyvatel žije mimo turistické resorty. I když stále žijí svým pomalým způsobem života, objevili i oni kouzlo televize, internetu a mobilů. I přes technický pokrok jsou domorodci skromní. Velkou roli v jejich životech hraje náboženství a spousta z nich se živí rybolovem. Po ničem jiném netouží. Rodiny mají tradičně hodně dětí, proto je průměrný věk obyvatel poměrně nízký. Maledivská republika dbá na vzdělávání, které je dětem bezplatně poskytováno v základních, středních a vyšších školách. V hlavním městě Malé se dokonce nachází vysoká škola. Školy jsou koncentrované na místech, kde v dřívějších dobách žila aristokracie, to znamená sultán s rodinou a dvořané.
Náboženství
Oficiálním náboženstvím Malediv je islám, konkrétně sunnitské odvětví islámu. Korán se děti povinně učí ve škole. I když jsou ostatní náboženství zakázaná, není žádná skupina obyvatelstva utiskovaná. Ženy se nemusejí zahalovat do dlouhých rób, jen některé z nich si zahalují vlasy šátkem. K motlitbám slouží mešity. Ty starší zdobí překrásné dřevořezby, novější jsou pak prosté a bez ozdob. Stejně jako ostatní muslimové, i Maledivané se modlí každý den ve stejnou dobu. K motlitbám je vyzývá reproduktor ozývající se z vrcholu minaretu. Na Maledivách se slaví i typický muslimský svátek ramadán, kdy se dodržuje přísný půst.
Kromě islámu vyznávají domorodci i přírodní náboženství. Věří ve zlé duchy, kteří jim mohou ubližovat prostřednictvím živlů a zahánějí je různými kouzly. Vaří také roztodivné lektvary na léčení nemocí a pro přivolání i odvolání lásky.
Postavení žen ve společnosti
V dobách sultanátu stálo v čele Malediv hned několik sultánek. I když později byla ženám znemožněna možnost kandidovat na prezidenta země, jedná se v podstatě o jediný velký projev diskriminace na základě pohlaví. I přesto, že je to v muslimských státech vzácné, jsou ženy na Maledivách rovnoprávné s muži a mohou nalézt uplatnění ve všech možných profesích.
Povinností ženy je se co nejdříve vdát. I přesto jsou tu běžně praktikované rozvody. Jednu dobu byly dokonce Maledivy zemí s největší rozvodovostí na světě!
Slavení svátků
V letoviscích turisty slavení místních svátků nijak zvlášť nezasáhne. Úplně jiná je situace během svátečních dnů na domorodých ostrovech a v hlavním městě. Všudypřítomné oslavy jsou pastvou pro oči a v turistovi nechají hluboký otisk. Ty nejhonosnější oslavy připravují místní na Vánoce, Velikonoce a na letní prázdniny. Očekávají totiž hodně návštěvníků z celého světa a chtějí turisty co nejvíc nadchnout.
Pro Maledivany jsou nejdůležitější tradiční muslimské svátky – ramadán, slavnost konce ramadánu, Mohamedovy narozeniny, muslimský nový rok,… Kromě těchto významných dnů ještě země slaví den vzniku Maledivské republiky (11. listopadu) a den nezávislosti na Británii (26. července).
Gurmánův ráj
Pokud rádi ochutnáváte nové a nezvyklé pokrmy, budete na Maledivách ve svém živlu. Místní kuchyně se v mnohém podobá kuchyni indické. Těšit se tak můžete na pálivá jídla a hodně kari koření. Většina obyvatel se věnuje rybolovu, proto jsou ryby na jídelníčku téměř každý den. Základním pokrmem je rýže s rybou. Z ryby se dělají i polévky a různé další pokrmy. Typickým maledivským jídlem je Garudia, což je polévka s uzenými a sušenými rybami. Jen občas narazíte na jiné maso, jako je třeba kuřecí nebo zvěřina. Zážitkem je také ochutnávka čerstvě utrženého šťavnatého manga, ananasu, papáji i kokosu.
Turistická letoviska se snaží návštěvníkům zajistit co nejsilnější gurmánský zážitek. Tradiční pokrmy vám tady naservírují téměř doslova na stříbrném podnosu. Nebojte se, a s chutí se zakousněte. K snídani dostanete typické placky z chlebového těsta, které zde jsou stejně obvyklé, jako třeba u nás rohlíky. K nim se podává tuňák s cibulí a kokosem. K pití dostanete výborný časj.
Na své si přijdou i lidé, kteří rádi „uzobávají“. Dát si mohou kousky rybího masa, které se namáčejí v omáčkách, nebo jsou už rovnou zabalené v kořeněném těstíčku. S těmito netypickými zákusky se můžete setkat v čajovnách, kde k nim jako bonus dostanete jakési trojúhelníčky naplněné zeleninovým kari.
Pokud jste spíš na sladké, nadchne vás rýžový pudink se slaďoučkými smaženými banány. Určitě vám zachutnají i arakové oříšky, které se podávají s hřebíčkem a citronovou šťávou. Poněkud v šoku můžete být z prapodivné kombinace vaječného pudinku se smaženou cibulí. K jídlu se nejčastěji pije černý čaj, po něm si můžete dát skleničku dobrého palmového vína.
