I když má mezi evropskými cestovateli Portugalsko velice slušný zvuk, nakonec zjišťujeme, že se o něm jako cíli prázdninových cest až tak často nemluví. Většinou přitom víme, že jde o zemi s bohatou historií, z níž se do dnešních dnů dochovaly stovky památek, o zemi, jež se může pochlubit přívětivým mořským pobřežím, zapadlými vesnicemi, z nichž se odkrývají dech beroucí výhledy do široké krajiny. Což nakonec snadno může působit jako určitá nespravedlnost. Otázkou však zůstává, jestli tento stav vůbec někomu škodí. Kdo se totiž dnes do Portugalska vypraví, ten nejspíš spíše ocení jeho „opuštěnost“, a místní stejně tak nemusí mít obavy, že by se jejich domovina stala lénem zážitku chtivých zahraničních turistů, jež by brzy mohly narušit její stovky let pěstěnou osobitost. Portugalsko je země ležící na jihozápadním cípu Iberijského poloostrova, jehož břehy omývají vody Atlantského oceánu. Jde sice o pevninský stát, jeho součástí jsou ale i Azorské ostrovy, stejně jako ostrov Madeira. Jediným sousedem země je Španělsko, k němuž kromě Portugalce kromě vzájemné kulturní spřízněnosti váže i jazyk: španělštině zde místní velice dobře rozumí, ačkoliv naopak to údajně příliš neplatí. Portugalsko pokrývá území o zhruba devadesáti tisících kilometrech čtverečních, a žije zde necelých jedenáct milionů obyvatel, hlavním městem je potom světoznámý Lisabon.
Dnešní Portugalsko je zemí spojenou s existencí mnoha minulých civilizací. Její ráz tak ovlivnily jak například řecká nebo keltská kultura, tak především Římané a samozřejmě Maurové, jež poměrně dlouho ovládali jeho jižní provincie. Dodejme ještě, že první řečtí objevitelé Portugalsko pokřtili jménem Země hadů ( Ophiussa), podle tehdejšího ztělesnění božstva, jejž zdejší obyvatelé v minulosti uctívali.
Značnou část Portugalska pokrývají horské hřebeny Serra de Nogueira, Serra de Marao, Serra de Gerez, a zahraničními znalci Portugalska vysoce ceněného Alenteja. Hornaté oblasti nacházíme zejména v oblastech severního, středního a východního Portugalska. Neopominutelnou součástí země, jak co do historického významu tak, i krajinného bohatství, je i jižní část Portugalska. Právě zde nacházíme pověstné nížiny, odkud do celého světa proudí hordy oliv a korku, jež představuje zdejší nejvýznamnější zdroje živobytí, i důležitou součást národní tradice.
Co se týče klimatických podmínek, jak už samotná geografická poloha země napovídá, podnebí je v jižních oblastech ve znamení středomořských subtropů, zatímco západní část země a její sever je mírně oceánský. Celé Portugalsko zde potom spojují jeho mírné zimy: průměrná lednová teplota tak stojí vysoko nad bodem mrazu – v obvyklém rozmezí 9 °C až 12 °C.
Pokud bychom měli, jakkoliv se to na první pohled může zdát poněkud barbarské, rozdělit zemi do několika hlavních oblastí podle jejich turistické atraktivity, sever Portugalska lze označit za jakousi pomyslnou kolébku takové podoby zdejší kultury, jež nejvíce zaujme rozmanitými podobami místní lidové kultury.
Návštěvníka tak zde zaujmou především více či méně izolované vesnice v nichž dodnes přežívají jinde již spíše zapomenuté tradice, ale stejně tak větší historická města. Jdete-li spíše po moři, zřejmě zjistíte, že moře je zde přece jen studenější než na jihu Portugalska, ačkoliv i zde není příliš těžké narazit na skutečně atraktivní pláže.
Střed Portugalska je potom oblastí v níž se koncentrují nejvýznamnější historické památky v zemi, a jeho jih je pak místem kde nacházíme kultovní pláže při březích Atlantiku, stejně jako mnoho připomínek dřívější arabské nadvlády.
