sopka
Žár v nitru Země, pohyb kontinentů, oceánské proudy a počasí mohou rozpoutat řádění živlů v podobně sopečných výbuchů, zemětřesení, záplav a bouří s destruktivními následky.
Nejničivější sopky
Výbuch sopky Tambora v Indonésii v roce 1815 způsobil smrt téměř 100 000 lidí. Mnoho z nich sice nezahynulo přímo při výbuchu, ale stali se obětí hladomoru, který následoval poté, co sopečný prach zcela zničil veškerou úrodu. Při gigantickém výbuchu se dostalo do atmosféry tolik prachu, že to ovlivnilo celosvětové klima a následující rok 1816 se stal rokem bez léta.
V listopadu 1985 přes 23 000 lidí a 15 000 domácích zvířat zahynulo při výbuchu sopky Nevado del Ruiz Kolumbii. Většina z nich přišla o život v obrovských lavinách bahna přes 60 km od sopky. Laviny byly směsí dešťové vody, vody z tajících ledovců, sopečného popela a sutě.
Neapol, město s více než milionem obyvatel, leží pod Vesuvem, činnou sopkou, která v roce 79 n. l. zničila starověká římská města Herculaneum a Pompeje. Možná ještě nebezpečnější je pak sopka Popocatépetl, protože se tyčí přímo nad hlavním městem Mexika, kde žije přes 15 milionů lidí. I kdyby se podařilo obyvatele před výbuchem varovat, bylo by velmi obtížné je všechny evakuovat.
Nejhlasitější výbuch
Sedmadvacátého srpna roku 1883 vybuchl sopečný ostrov Krakatau v Indonésii. Byl to nejhlasitější výbuch v zaznamenaných dějinách a slyšeli ho o 4 hodiny později, téměř o 5000 km dále, na ostrově Rodriguez v Indickém oceánu. Třebaže nikdo přímo při výbuchu nezemřel, otřes vyvolal sérii obrovských vln, v nichž pak našlo smrt více jak 36 000 lidí.
Sopečná mračna
Sopky při výbuchu vypouštějí žhavá oblaka plynu a popela, jimž se říká nuées ardentes. Tato mračna se mohou přesouvat rychlostí větší, jak 100 km/h a jelikož mají teplotu přes 700°C, do několika vteřin zahubí vše, co pohltí.
Nejničivější zemětřesení
K nejhoršímu zemětřesení v nám známých dějinách došlo začátkem únoru roku 1556. Postihlo hustě zalidněné čínské provincie Shanxi a Henan. Podle odhadů tehdy zahynule přes 800 000 lidí.
Dvacátého sedmého července 1976 postihlo město Tangshan v Číně zemětřesení o síle 8,2 stupně Rychterovy stupnice. Město bylo tehdy zcela zničeno a zahynule více, jak čtvrt milionu lidí.
Tsunami
Zemětřesení pod oceánem může dát do pohybu ohromné vlny, které se ženou oceánem rychlostí až 650 km/h a v pobřežních vodách pak dosahují výšky až 30 metrů. Na pobřeží po sobě zanechávají nepředstavitelnou spoušť. V určitých částech Tichého oceánu jsou tsunami relativně běžným jevem, především kolem Havajských ostrovů a Japonska. Nejvyšší zjištěný počet obětí si tsunami vyžádala 1. listopadu 1775 v Atlantském oceánu. Tehdy došlo u pobřeží Portugalska k jednomu z nejsilnějších zemětřesení moderních dějin. Vytvořila se šestnáctimetrová vlna, která udeřila na východe na Lisabon a poté se hnala přes celý Atlantský oceán, až do Karibské oblasti při jeho druhém břehu. Zahynulo na 60 000 lidí.
