V Japonsku existuje jen málo věcí s takovým společenským významem, jako je pití čaje. Podobně jako u jiných rituálů jde o výsledek obliby nejrůznějších stránek zenové filosofie, která se tu těšila a stále těší velké oblibě. To je další z důvodů, proč je i v případě čaje matcha věnována přípravě taková pozornost. Stejná, jako jeho vlastnímu vychutnávání. Nic o tom nepřesvědčí jedince více než tradiční čajový obřad, jeho provádění je opravdu umění, a který se při těch nejslavnostnějších příležitostech může protáhnout i na čtyři hodiny čistého času. Ale co je to vlastně ten čajový obřad? Pojďme se trochu podívat na jeho historii, vznik a taky na to, co toto pozoruhodné slovní spojení vlastně znamená.
V Japonsku, na rozdíl od evropské geografie, není čaj jen nápojem pro denní spotřebu, zapití snídaně či krátký odpolední relax či siestu. Tohle využití tu má samozřejmě také, ale tím jeho role zdaleka nekončí. Čaj je tu tekutinou, symbolem i jedním ze smysl života a jako takový provází v různých podobách člověka od kolébky ke hrobu jako červená nit.
Čaj jako důstojnou a symbolickou tekutinu a zenové ideály harmonie okamžiku jako jedinečného momentu životního štěstí spojuje právě čajový obřad. Má velmi pečlivá pravidla od prvních případ po závěrečné loučení se s hosty na prahu domu a celý je symbolem hlavně vzájemné úcty a respektu k druhým. Proto vždy platí, že stejnou pečlivost, jakou přikládáme provádění obřadu samotného, takový respekt chováme také k druhým – což se na obřadu vždy pozná.
První zmínka o zapojení čaje matcha do čajového obřadu samotného a jeho servírování tímto způsobem lze sledovat až do dvanáctého století. Tehdy dorazil na Japonské ostrovy buddhistický mnich Myoan Eisai spolu s čajem matchou, který tomuto duchovnímu muži přirostl k srdci během jeho dlouhých cest po Číně.
Současná podoba čajového obřadu spojená s matchou má kořeny někdy v patnáctém století. Tehdy přichází čajový mistr Murata Juko s novým pojetím estetiky klasického čajového obřadu, které nejlépe vystihuje duši čaje jako takového.
Obřad čaje, jak se s ním lze v dnešních dnech setkat v Japonsku, má v zásadě dvojí podobu. Jednou z nich je varianta chakai, která je kratší a také časově o hodně méně náročnou variantou jeho provedení. Tento čajový obřad je použitelný pro běžnější momenty, kdy je servírováno maximálně lehčí jídlo. Na druhé straně obřad Chaji se hlavně díky menu o čtyřech chodech a veškerým formalitám může opravdu protáhnout až na čtyři hodiny.
Čaj matcha se během Chaji podává v obou hlavních podobách. Tzv. hustší macha, neboli Koicha (současně také dražší a kvalitnější typ tohoto zelného práškového čaje) se podává zásadně v jedné větší čajové misce. Všichni přítomní hosté ji po celou dobu obřadu sdílí jako jeden ze symbolů vzájemně úcty. Naproti tomu usucha, či také řídká matcha, má svoje místo v malých čajových miskách, které má již každý host vlastní. Pokud jde o plnohodnotný čajový obřad, pak platí, že koitcha se z obou těchto čajů podává vždy jako první.
Předpisy se nevztahují jen na druhy čaje a jejich pořadí. Podobným striktním pravidlům podléhá i nádobí použité k jeho přípravě. Krom chasaku, tedy bambusového nástroje pro odměřování matchy, je to zejména chasen, tradiční metlička sloužící k rozmíchání pršku. No a nelze zapomenout na chawan – charakteristická čajová keramická miska, ve které se nápoj za prvé připravuje a také se z ní rovnou pije.
