Hledáme-li jméno některé ze slavných historických postav, jejichž životní příběh by byl nějakým způsobem spojen s minulostí města Ulcinj, jednoho z vůbec nejstarších na celém Jaderském pobřeží, dojdeme k zajímavému závěru. Z tohoto pohledu je totiž zřejmě nejvýznamnějších pět let po skončení velké námořní bitvy u Lapantu, jež se odehrála roku 1571. Právě tehdy zde totiž na tuto dobu zavřeli Miguela de Cervantese Saavedra, autora slavného Dona Quijota. Celou tu dobu zde čekal, než za něj bude zaplaceno výkupné, a podle některých pramenů zde údajně byl dokonce prodán na místním trhu s otroky.
Ulcinj přitom vůbec v minulosti nepředstavoval zrovna idylické místo k životu, jak bezpochyby dnes je. Naopak díky svému strategickému postavení v těsné blízkosti dnešních albánských hranic spíše platil za město, jehož kolorit byl určen spíše pravidelnými nájezdy, než osvěžujícím vánkem od moře. Někteří dobyvatelé město vyplenili a odpluli jinam, jiní se zdrželi déle (Ulcinj dokonce svého času fungoval jako pirátský přístav). V každém případě tyto doby jsou již dávno pryč. Dnes je Ulcinj naopak oázou dlouhých dní strávených odpočinkem na pobřeží, případně vysedáváním v některé z restaurací a vináren, o něž v historické části města není nouze.
V současnosti lze Ulcinj považovat za jedno z nejvíce skloňovaných jmen, pokud jde o vyhlášená přímořská letoviska na území Černé hory. Leží zhruba dvacet kilometrů jihovýchodním směrem od Baru, a je tak vůbec nejjižnějším městem země. Kromě velice divoké a i pro běžného návštěvníka velice zajímavé minulosti je v oblasti specifické také charakterem svého bezprostředního okolí. Na rozdíl od velké části ostatních míst na černohorském pobřeží se za ním totiž netyčí strmé štíty hor, ale leží ve vlídném sousedství vinic a olivových hájů. Toto poklidné okolí potom jen umocňuje půvaby a jedinečnou atmosféru Ulcinjských pláží, které spolu se zdejší pevností a historickou částí města tvoří jakousi jeho výkladní skříň, společně symbolizují to, za čím se sem turisté tak rádi vrací.
Co se týče pláží, nejvýznamnějším místem, centrem vodních sportů stejně jako bohapustého lenošení v plavkách, je dozajista Velika plaža, jejíž jméno snad ani není třeba překládat. Nejde přímo o součást samotného města, najdete ji zhruba 5 kilometrů od jeho jihovýchodního okraje, ale určitě se na ní vyplatí vypravit.
Své jméno totiž nenese bez důvodu. Jde totiž o více než desetikilometrový pruh pobřeží pokrytého bílým pískem, který je zároveň dostatečně široký (v průměru asi 50 metrů) na to, abyste se zde cítili jako skutečně volní. Mnoho úseků Velike Plaži lemují nejrůznější bary a restaurace stejně jako koupaliště a sportovní areály, které z tak z ní dělají místo, odkud se, pokud nechcete, za celou dobu své dovolené nemusíte vzdálit ani na krok.
Což by ale nakonec přece jen mohla být škoda. Pokud už nic jiného, určitě by měl každý návštěvník navštívit Ulcinjskou pevnost, kterou se nebojíme označit za jedno z nejpůsobivějších míst na Jadranu. Její majestátní opevnění vystupující přímo od hladiny moře na výběžku mezi dvěma zátokami přitom není hodnotné pouze kvůli romantickému dojmu, kterým na vás s největší pravděpodobností zapůsobí. Zajímavá je totiž také svojí architektonickou různorodostí: část hradeb pochází již z období 5. století př. n.l., stejně tak zde ale najdeme části z období Osmanské říše nebo časů největšího rozmachu Benátského dóžectví.
