Ačkoliv se v žádném případě nejedná o onemocnění, s nímž bychom se pravidelněji setkávali setkávali ve sdělovacích prostředcích, patří atopický ekzém nepochybně k těm nejrozšířenějším. Již letmý pohled do dostupných statistik tak například ukazuje, že jen v Evropě se sklonem k rozličným alergiím rodí 30 až 40 procent populace, přičemž podle posledních odhadů se u každého čtvrtého obyvatele Starého kontinentu již atopický ekzém rozšířil natolik, že bylo potřeba začít s jeho léčbou. Pokud vše vztáhneme k České republice, pak zjistíme, že celková čísla jsou přece jen o něco méně závažná, ale i tak je není radno podceňovat: v Čechách dnes atopický ekzém trápí kolem osmi seti tisíc obyvatel, z nichž převážná část spadá mezi malé děti do věku čtyř let. Z tohoto pohledu je zřejmé, že alespoň naprosto základní informace o atopickém ekzému by měl mít každý z nás.
Jako atopický ekzém lékaři označují druh neinfekčního(!) kožního zánětu, který se projevuje především výrazným svěděním, a je založen na rozvoji vrozených predispozic k problémům s kůží, ale i imunitním systémem obecně. Jednou z nejvíce nepříjemných charakteristik atopického ekzému jako takového je v prvé řadě jeho chronická podstata. I když tak po nepříjemných týdnech pacient prochází evidentním obdobím úlevy, nikdy si nemůže jist, že nedojde k opětovnému rychlému šíření ekzému.
Jinými slovy se bohužel atopického ekzému ani dnes nejde zbavit jednou provždy. Na druhou stranu však současná medicína zná jak preventivní, tak i léčebné postupy, s jejichž pomocí lze nejen zastavit jeho šíření, ale dokonce problematická místa natolik zhojit, až postižení poměrně často hovoří o úplném zbavení se potíží.
I když jsou za jeho spuštění vždy zodpovědné vrozené dispozice, řadí se atopický ekzém mezi onemocnění, jejichž průběh je závislý na mnoha okolnostech spojených jak přímo se zdravotním stavem jedince, tak i s prostředím, v němž se pohybuje. V praxi to potom znamená, že problémy se mohou objevit jednak jako reakce na vystavení alergické situaci, tak i z nealergických příčin. Jde zde například o to, že osoby právě s těmito vrozenými dispozicemi zpravidla mívají pokožku více suchou a rovněž náchylnější k podráždění, čímž čímž je nežádoucím látkám usnadněn jejich průchod.
Celou situaci pak navíc zhoršuje fakt, kromě této příchylnost k zánětu jako takovému se jejich kůže také liší tím, že kvůli odlišnému stavu nervových zakončení kůže začíná svrbět výrazně dříve. Což vede k jednoduchému důsledku – stav atopického ekzému se jeho následným rozškrábáním přímo zhoršuje, přičemž se v této situaci samozřejmě navíc usnadňuje pohyb kožních mikrobů.
Mimo samotných predispozic je neméně důležité se zastavit rovněž u otázky vztahu atopického ekzému a věku. Obecně zde můžeme říci, že ve velké většině případů se toto onemocnění začíná projevovat už u kojenců, případně v raném věku dítěte. Na uklidněnou zde však zároveň jedním dechem musíme dodat, že spolu s růstem dítěte, a zejména pak ve fázi jeho dospívání se potíže s ekzémem obvykle výrazně zmírňují, až nakonec nejsou patrné vůbec.
Určitě však nejde o onemocnění týkající se výhradně těch nejmenších: nezanedbatelná, byť v porovnání s počty malých pacientů minimální, část nemocných se rekrutuje i z řad dospělých.
