Uvádí se, že ve světě žije přibližně 100 000 000 epileptiků, z toho v České republice 100 000. V moderních léčebných příručkách najdete, že je to nemoc, se kterou se pacienti musí naučit žít. Zároveň jsou však schopni vést plnohodnotný život.
Co to je epilepsie
Epilepsie, někdy také nazývaná padoucnice, je záchvatovité onemocnění mozku. Dá se dělit z několika hledisek, např. podle toho, v jaké oblasti mozku vznikají epileptické záchvaty. Epileptický záchvat je příznak přechodné poruchy funkce mozku vyvolané abnormálním elektrickým výbojem určitých nervových buněk. Nervové buňky mohou být poškozeny dlouhodobě, v tom případě hovoříme o onemocnění epilepsií. Ale mohou být poškozeny také přechodně, např. v důsledku nízké hladiny cukru v krvi, nerovnováhy minerálů v krvi nebo přechodnou nedokrevností, v tom případě se nejedná o onemocnění epilepsií, nýbrž o epileptické záchvaty.
Příčiny vzniku
Epilepsii rozeznáváme primární (vrozenou), jejíž příčinou mohou být dědičné vlohy nebo špatný vývoj v těhotenství, a dále sekundární (získanou), která může vzniknout jako následek úrazu, nádoru nebo třeba cévní infekce.
Dále můžeme epilepsii rozdělit na tři základní typy:
– Symptomatická epilepsie
To je taková, u které je známá příčina – většinou objevena na základě lékařského vyšetření jako je tomografie nebo magnetická rezonance. Vyskytuje se nejčastěji mezi 20. až 50. rokem života. Příčinou vzniku této epilepsie může být úraz, infekce mozku, špatný vývoj v těhotenství, mozkový nádor, poškození mozku škodlivými látkami, roztroušená skleróza a mnoho dalších.
– Idiopatická epilepsie („epilepsie neznámé příčiny)
Je většinou dána geneticky. Nejčastěji se vyskytuje v dětství a období dospívání.
– Kryptogenní epilepsie („epilepsie nerozpoznané příčiny)
Příčinu se podaří málokdy zjistit. Může jít např. o vrozené vady nebo nemoci, které následně zapříčiní vznik záchvatů.
Příznaky
Příznakem epilepsie jsou epileptické záchvaty. Ty se dělí na jednoduché parciální záchvaty (pacient je při vědomí, ale dočasně mu přestane fungovat např. sluch nebo zrak), komplexní parciální záchvaty (kdy bývá narušeno jak vědomí, tak i paměť), generalizované záchvaty bez křečí (porucha vědomí doprovázená přerušením činnosti) a generalizované záchvaty s křečemi (záchvat naruší vědomí a je doprovázen křečemi, pacientovi trvá několik minut, než přijde po záchvatu k sobě).
Vyšetření
Lékař bude při vyšetření zjišťovat typ záchvatů, jak se objevují často, co jim předchází, kdy se vyskytly poprvé a zda trpí někdo z příbuzných neurologickým onemocněním. Pro stanovení epilepsie je potřeba mnoho vyšetření, mimo jiné i EEG.
Léčba
Cílem léčby epilepsie je odstranění záchvatů. Využívá se jak metod nefarmakologických (tzn. režimových opatření), tak i farmakologických (tzn. užívání entiepileptik). Antiepileptika působí na poškození nervové buňky s cílem ovlivnit jejich elektrickou aktivitu a tím i záchvaty.
Farmakologickou léčbu dělíme na dva typy – urgentní (ta spočívá v užití léku přímo při záchvatu do žíly nebo do konečníku s cílem zastavit záchvat) a profylaktický=chronický (která má záchvatům zabránit). Farmakologická funguje na principu udržení léku v krvi po celých 24 hodin, s nutností dodržování přesného dávkování. Mezi nejznámější léky u nás patří diazepam, lamotrigine, topiramát a další. V průběhu léčby se mohou vyskytnout nežádoucí účinky v podobě kožních vyrážek, poruch koordinace, zažívacích obtíží, svědění, poruch koncentrace a paměti a dalších.
V průběhu léčby pacient nesmí požívat alkoholické nápoje nebo drogy, nesmí provozovat rizikové sporty, a naopak musí dodržovat pravidelný denní režim a chodit na pravidelné lékařské kontroly. Během léčby by také neměl pracovat ve směnném provozu, ve výškách ani řídit motorová vozidla (to je možné v případě absence záchvatu delším než 1 rok a po splnění dalších požadavků).
U těžkých epilepsií se přistupuje k chirurgické léčbě, při které se odstraní část mozku, která vyvolávala záchvaty. Novějším typem léčby je tzv. vagová stimulace. V tomto případě se do podkoží klíčové oblasti implantuje stimulátor, který ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku a tím zabraňuje vzniku záchvatů.
Jako doplňkovou léčbu lze využívat meditace, jógy nebo aromaterapie. Úspěšné vyléčení epilepsie závisí vždy na typu a závažnosti nemoci.
