Během posledních několika let se o tomto ovoci začíná mluvit stále častěji. Pokud jste ještě neměli tu čest a vlastně ani nevíte, o co se jedná, tak dobře čtěte následující řádky. Jedná se o kustovnici čínskou, zdravé ovoce, které je prospěšné pro lidský organismus. Jestli budete chtít vyzkoušet toto exotické ovoce, tak nemusíte zrovna jezdit do Číny. Docela dobře se mu daří i v našich podmínkách. Společně se nyní podíváme, jak si plody vypěstovat i na vaší zahrádce.
Jak kustovnice vypadá?
Chcete-li pěstovat kustovnici, máte hned dvě možnosti. Je možné začít úplně od začátku, což znamená, že si vypěstujete kustovnici kompletně sami, a druhá možnost je to, že si sazeničky koupíte již vypěstované. Na našem trhu to není problém sehnat. Odborně se kustovnic řadí mezi lilkovité, květy jsou oboupohlavní. Což znamená, že je samosprašná. Nepatříte-li mezi zkušené pěstitele, nemusíte se ničeho bát. Rostlinka je poměrně nenáročná. Pro pěstování je vhodné teplé a slunné podnebí. Určitě si pořiďte kvalitní zeminu. Je nutný dostatečný přísun vláhy. Kustovnice je keřovitá rostlina, která opadává. Je nutné si dát pozor na trny. Trnitý keř dosahuje do výšky až dvou a půl metru. Na rostlinu si ale vyčleňte poměrně dostatek prostoru. Má totiž převislé větve. Keř je ale možné prořezávat, tudíž ho můžete korigovat, jak jen si budete přát. Keř rozkvete v období od června do října krásně fialovými květy. Plody jsou asi dva centimetry dlouhé bobule oranžovo-červené barvy.
Vysazení, hnojení a zavlažování
Jak již bylo zmíněno, pro kustovnici je velmi důležitá půda. Proto než rostlinku vysadíte, zamyslete se nad touto otázkou. Ideální půda pro pěstování by měla mít pH asi 8. Nejlepší jsou písčitojílovité půdy. S výsadbou je nejlepší začít v březnu nebo dubnu. Pokud rostlinu sadíte v řádcích, tak je nutné dodržovat vzdálenost 1-1,5 metrů. Na výsadbu si připravte jámu, do které můžete umístit hnůj nebo kompost. Půdu je nutné udržovat kypřenou. Nikdy kolem rostliny nenechejte růst plevel. Půdu také můžete mulčovat kůrou. Na hnojení je nejlepší chlévská mrva, kterou je nejlepší přidávat na podzim. Dále na jaro, přesněji na konci dubna, se dává 500-600 kg/ha močoviny a pak v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Dále je dobré použít výživový postřik. Ten je nutné podávat každých patnáct až dvacet dnů na list, od konce května až do konce kvetení. Používá se listové hnojivo. Každých dvacet pět dnů se rostlina zavlažuje, a to od konce dubna, až do poloviny června. Během září a října asi dvakrát. Nejvydatnější by měla být zálivka první, ale i poslední, a to asi 60 milimetrů.
Prořezávání a sklizeň
Keř je možné prořezávat. Ať už kvůli místu, tak i pro omlazení rostlinky. Prořezem získáte silnější větve. Rostlina si zvýší svou plodnost. Hlavním pravidlem je odstranit křižné větve, zahušťující větve, přestárlé, jakkoliv poškozené větve, či kořenové výmladky. Na jaro se keř prořezává v druhé polovině měsíce dubna. Je dobré odstranit i suché větve, které zbyly po zimě. Další prořezávání se provádí v létě, kdy se odstraňují přebytečné větve, které zbytečně zatěžují rostlinu. Zimní průřez je možný po sklizni, v únoru nebo v březnu. Silné výhonky ze spodní, ale i vrchní části se musí odstranit. Tím se dodrží výška rostliny. Další průřez je možný v koruně keře. Ve výšce třiceti centimetrů by měly být poslední výhony. Od jednotlivých výhonů nechte pravidelné a dostatečné odstupy, aby mohly přijímat vzduch i světlo.
Ovoce by se mělo sbírat v tu pravou chvíli. Jenže jak ji poznat? Ovoce by mělo být zralé asi z osmdesáti až devadesáti procent. Což je ideální stav. Nikdy nesklízejte ihned po dešti. Bobulky pečlivě ošetřujte, nesmí dojít k jejich poškození, či otlačení. Ovoce můžete sušit, což můžete učinit jak přirozeně vzduchem nebo mechanickou dehydratací.
