Kemer je dalším z vyhlášených tureckých letovisek, které těží z mimořádné polohy Antalyjského zálivu, díky které se může pochlubit jednak skutečně dlouhým pobřežím,asi 50 kilometrů, ale také bezprostředním sousedstvím vrcholků pohoří Taurus. A samozřejmě příjemným středozemským klimatem vyznačujícím se malým množstvím srážek a teplým mořem. Město leží asi čtyřicet kilometrů na západ od Antalyi, a v současné době představuje jedno z klíčových center turismu v této oblasti.
A to i přesto, že ještě v osmdesátých letech šlo o pozapomenutou rurální oblast, jejíž klidný charakter byl vykoupen nepříliš vysokým stupněm hospodářského rozvoje. Což na druhou stranu můžeme vnímat také jako určitou výhodu – Kemer tak díky poměrně krátké tradici turismu zatím nepotkal osud mnoha původně rybářských vesnic, které každoroční nával turistů postupně proměnil v jakousi prodlouženou ruku cestovních kanceláří.
Jinými slovy, pokud patříte mezi spíše romantické duše, tak zde i dnes – přesto, že Kemer má své pevné místo na mapě letovisek turecké části pobřeží Středozemního moře – můžete bez větších problémů strávit většinu dovolené v místech, která stále připomínají onu klidnou vesnici mezi tyrkysovými vodami moře a háji borovic, jíž byl ještě před patnácti lety.
Dnešní turisté sem nejezdí jenom rybařit, povalovat se na pláži nebo vysedávat v sympaticky útulných kavárnách povětšinou pastelově zabarveného centra města. Důležitým želízkem v ohni je pro Kemer určitě také blízkost zbytků starověkého města Phaselis (zhruba 15 kilometrů), které lze odtud snadno dosáhnout lodí, a jehož návštěvu nemůžeme než doporučit. Jde o úchvatné místo se zbytky staveb povětšinou z doby nadvlády Římského impéria, přičemž si zde dnes můžete prohlédnout tehdejší přístav, chrám zasvěcený Diovi, dochované hradní zdi, cestu vystavěnou králem Antoniem a konečně také dvacetistupňový antický amfiteátr.
Phaselis a Hadriánova brána
Od většiny podobně dochovaných míst se nicméně Phaselis odlišuje tím, že část antického města je dnes pod vodou. Návštěvníkům se tak nabízí, podle našeho názoru skutečně ojedinělá, možnost plavat mezi dochovanými zdmi města se zbytkem antického města za zády.
Phaselis byl vystavěn v 7. stol. př. n.l., kdy se zde přistáli první osadníci původem z řeckého Rhodu, a díky jejich nezměrnému úsilí se jim nakonec z Phaselidu podařilo na dlouhá léta vybudovat jedno z vůbec nejdůležitějších přístavních měst celého Lycijského pobřeží. Phaselis proto má tři přístavy: Severní přístav, chráněný „Vojenský“ přístav, a konečně Jižní přístav, který z nich můžeme považovat za nejvýznamnější. Městem prochází přes dvacet metrů široká třída, na jejímž západním konci stojí známá Hadrianova brána (někdy se lze také setkat s označením „Tři brány“).
Jde o vskutku triumfální stavbu oblouku postaveného na počest římského císaře Hadriána, který zdejší provincii navštívil roku 130 př. n.l. Pozdější přístavba hradeb města vedla k tomu, že brána přestala být využívána, čemuž s největší pravděpodobností dnes můžeme být vděčni za to, že se Hadriánova brána dochovala v původní podobě – okolní hradby totiž do dnešní doby bohužel nepřečkaly.
Podle dobových pramenů šlo o daleko nejkrásnější bránu v celé provincii, čemuž ani z dnešního pohledu nemáme důvod nedůvěřovat. Horní část brán totiž v sobě ukrývá tři výrazné otvory ve tvaru kopulí, a s výjimkou sloupů je celá z mramoru pokrytého působivými ornamenty. Po obou stranách brány se tyčí věže, o kterých víme, že nepochází ze stejného doby jako původní brána.
Blízko východního konce zmíněné hlavní třídy si potom můžete prohlédnout dobová veřejná místa, jako byla budova lázní, divadla nebo agora.
