Ačkoliv si to pro našince, často zvyklého především na žabinec a předražené kiosky, může být někdy těžké představit, žádné dvě cesty po Karibském moři nemohou být stejné. Přesto se obecně dá říci, že ostrovy celé oblasti se jakoby rozpadají do tří oblastí, které se ale neliší jen svojí geografickou polohou, a názvem, jež jednotlivé skupiny ostrovů spojuje. To, pro kterou z nich se potom rozhodnete, totiž může výrazně ovlivnit podobu zážitků a vzpomínek, které si z dovolené přivezete.
My se nyní zkusíme podívat blíž tu část celého regionu, která se někdy označuje jako Východní Karibik. Nebudeme se ale věnovat každému z ostrovů zvlášť. Naopak budeme mluvit jenom o třech místech, které v mnohém ukazují, jaký že je vlastně ráz této oblasti, a které by si troufl v souvislosti s východem Karibského moře nezmínit asi jen málokdo.
Východní Karibik je nejčastěji popisován právě jako území, kde najdete ostrovy jako jsou Portoriko, Ostrov Svatého Tomáše a Ostrov Svatého Martina. Všechna tato místa byla v minulosti výrazně ovlivněna evropskými kulturami. A byl to právě vliv Francie, Nizozemí a Španělska, který dodnes má lví podíl na jedinečném charakteru všech těchto míst.
Portoriko
Což platí i pro Portoriko. A to i přesto, že se jedná o americkou državu. Co se totiž týče jeho atmosféru, styl, ale i krajinu, s kontinentálními Spojenými státy má společného jen máloco. Je to svět sám pro sebe, který ze všeho nejvíc utváří dlouhá pásma tropické vegetace, a stovky pláží.
Každý návštěvník brzy přijde na to, že tento ostrov byl silně ovlivněn indiánskou, španělskou, ale i africkou kulturou už dlouho předtím, než sem vkročil první Američan. Pro celý ostrov proto platí, že jde o domov lidí, jejichž kulturní kořeny z Portorika společně vytváří místo, které se v mnohém liší od ostatních karibských ostrovů.
Na rozdíl od většiny ostatních ostrovů můžete svou návštěvu Portorika spojit i s poznáváním památek. Historické San Juan, jediné kamenné město v Karibiku, totiž má co nabídnout i těm, kteří si bez nich svůj pobyt kdekoliv nedovedou představit. Město se tak může pochlubit například čtyřmi pevnostmi z dob španělské nadvlády. V nejstarší části města si potom můžete prohlédnout mnoho staveb datovaných do období 17. a 18. století, včetně původního dláždění (což je pro tuto ostrovní oblast skutečně neobvyklé!).
Kromě San Juan jsou dalšími zajímavými místy unikátní prales El Yunque, který je jediným deštným pralesem spadajícím pod americkou lesní správu. Nejstarším přírodním útvarem na ostrově jsou nicméně jeskyně Camuy, jeden z nejrozsáhlejších podzemních říčních systémů na světě. Posledním místem, na které bychom rádi ještě upozornili, a také pomyslnou třešničkou na dortu je Caguana Park. Posvátné místo indiánů, kde se dochovaly monolity, jejichž stáří se datuje zhruba do doby 800 let př. Kr.
Ostrov Svatého Tomáše
Ostrov Svatého Tomáše je zdaleka nejpopulárnější součástí Amerických panenských ostrovů, který rok co rok navštíví asi jeden milión turistů. To samozřejmě ale v žádném případě neznamená, že byste zde neměli možnost najít svůj klid.
Příkladem může být třeba Bluebeardova pláž, rozkládající se v relativně izolovaném východním pobřeží ostrova. Jde o ideální místo, kde se můžete věnovat surfování a potápění, nebo se jednoduše uložit do stínu palem. Podobným místem je také pláž v zátoce Bolongo.
Pokud vás ale zajímá spíše potápění, navštivte blízký ostrov Buck. Tento malý ostrov totiž pro každého potápěče ukrývá skutečnou lahůdku. Kromě mnoha druhů exotických ryb je zde hlavním lákadlem vrak Cartensera Seniora, nákladní lodi z První světové války. Ostrov leží zhruba tři kilometry jižně od Svatého Tomáše. Ostrov je také vyhledávaným místem kvůli dobrým podmínkám pro sledování zdejších početných kolonií ptáků.
Co se týče historie ostrova, zajímavým místem je bezesporu Blackbeards Tower. Původě strážní věž postavená zdejší holandskou posádkou v roce 1679, jejímž účelem bylo napomáhat kontrole přístavu Charlotte Amalie. Jde o jedinou opevněnou věž v Karibiku. Legenda praví, že nechvalně proslulý pirát Blacbeard toto místo využíval jako jakousi svoji kancelář, která mu umožňovala udržovat si přehled o dění na moři, a zároveň mu skýtala tolik potřebný klid pro práci.
Druhým historicky zajímavým místem a ostrově je potom Katedrála Všech svatých. Ta byla postavena revolučního roku 1848, a měla sloužit jako připomínka konce éry otroctví na Amerických panenských ostrovech. Byla celá postavena ze zdejších kamene. Dodnes se zde konají nedělní bohoslužby, ale návštěvníkům je přístupná i v jiných dnech, aniž by se sem člověk nutě musel jít poklonit Bohu.
Ostrov Svatého Martina
Ostrov Svatého Martina má za sebou velice dlouhou historii. Už více než 4000 let před Kristem byl obydlený indiány Arowakk. Během 14. století jej osídlili karibští indiáni, kteří ostrov pokřtili jménem Slaný ostrov. 11. listopadu 1493 jej potom objevil Kryštof Kolumbus.
Zajímavé je a něm také to, že ostrov je přesně v polovině rozdělený na francouzskou a nizozemskou část. Zatímco ta nizozemská je v současnosti pouze bývalo kolonií, druhá strana ostrova zůstává francouzskou provincií.
Připomínkou pohnuté historie Svatého Martina je například pevnost Fort Louis, držená oběma stranami, je dobrým místem, kde získat hlubší představu o podobě zdejšího kolonialismu. Stejně tak jsou veřejnosti přístupné některé původní domy majitelů plantáží. Na ostrově kromě toho také funguje několik muzeí.
Kromě odkazů na minulost se ale dnešní obyvatelé ostrova stejně tak věnují zdejší přírodě. V nizozemské části Svatého Martina tak proto můžete navštívit Sint Maarten Zoo, která je dobrou příležitostí, jak se blíž seznámit s nejzajímavějšími druhy zdejší divoké přírody.
Rozdělení ostrova se podepsalo i podobě zdejší kuchyně. A nutno říci, že vítězem pomyslného souboje kuchařů se nakonec stali ti původem z Francie. Na tradiční kuchyni ze země galského kohouta tak proto dnes narazíte v nizozemské části ostrova. A zdejší restauratéři oblibou zdůrazňují, že Svatý Martin má více restaurací na obyvatele, než kterékoliv jiné místo v celém Karibském moři.
V hlavním městě Grand Case díky tomu skutečně máte z čeho vybírat. Pokud se sem dostanete, můžete navštívit jak některou z elegantních restaurací dobře zásobených na ostrově nedostupnými surovinami, tak také mnoho lokálních občerstvení. Ta často sídlí v nejrůznějších boudách, přezdívá se jim lolo, a servírují se v nich levná ale nešizená jídla, připravená téměř výhradně z místních zdrojů.
