Rakovina plic je velmi závažné onemocnění. Díky nekontrolovanému růstu buněk v plicních tkáních dochází ke vzniku nádoru a jeho následným metastázím do přilehlých tkání. Růst buněk nastává díky mutaci jejich DNA. Za mutaci jsou zodpovědné např. některé viry, mutageny, karcinogeny, škodlivá záření nebo hormonální nerovnováha.
Převážná většina karcinomů plic je tvořena maligními (zhoubnými) nádory. Tyto nádory metastazují do ostatních částí těla. Oproti tomu benigní (nezhoubné) nádory se dále nešíří a po úspěšné léčbě málokdy vznikají znovu.
Hlavními typy karcinomu plic jsou:
- nemalobuněčný typ – postihuje 80 % pacientů, léčí se většinou chirurgicky (pokud je pro to pacient vhodný), většinou vzniká na okraji plicní tkáně, roste pomalu, jeho vznik bývá spojován s kouřením
- malobuněčný typ – postihuje 17% pacientů, léčí se většinou chemoterapií a radioterapií, typický je pro něj rychlý růst nádoru a vznik metastáz v ostatních částech těla
Rakovina plic postihuje většinou osoby mezi 50 až 70 lety. Úmrtnost na rakovinu plic je velmi vysoká. Každý rok jí podlehne 1 300 000 pacientů.
Příznaky
Mezi první příznaky rakoviny plic se řadí kašel – většinou spojený s vykašláváním krve, dechové problémy, úbytek váhy. Rakovina plic je nebezpečná především z toho důvodu, že příznaky onemocnění se objevují až po dlouhé době. Nemocný člověk tak nemá šanci rozpoznat své onemocnění a zahájit včasnou léčbu. Příznaky se objevují velmi pomalu a nenápadně. Patří mezi ně:
- chronický kašel
- vykašlávání krve
- dechové problémy
- úbytek váhy
- únava
- úbytek svalstva
- snížená chuť k jídlu
- chrapot, sípání
- obtížné polykání
- bolest na hrudi nebo v břišní oblasti
- bolestivost při nádechu
- zvýšená tělesná teplota
Karcinom plic postupně metastazuje i do ostatních částí těla, nejčastěji do jater, plic, kostí, mozku, nadledvin a ledvin, dýchacích cest. Pokud se rozšíří do dýchacích cest, může zapříčinit dýchací potíže a způsobit až zápal plic. Povrch nádoru může začít krvácet do dýchacích cest, což se projevuje právě vykašláváním krve.
Pokud se nádor rozšíří do jater, objevuje se bolest v podžebří. Pokud se rozřeší do mozku, zapříčiňuje tak bolestivost hlavy, rozmazané vidění, časté nevolnosti, zvracení, malátnost, ale i psychické poruchy a poruchy vědomí. Pokud se nádor rozšíří do ledvin, objevuje se bolest v bederní krajině.
Často se objevují také příznaky endokrinního systému nebo poruchy kůže (zčervenání, zvýšená pigmentace). Tyto příznaky jsou způsobeny reakcí buněk na přítomnost nádoru v těle. Typické jsou také tzv. paličkovité prsty, halucinace, ztráta paměti, svalové křeče. Postižen bývá také imunitní a kardiovaskulární systém.
Příčiny
Nejčastější příčinou vzniku karcinomu plic je dlouhodobé vystavení karcinogenům, především kouření. Dalšími příčinami jsou virové infekce nebo škodlivá záření, která poškozují plicní tkáň. Ta se pak stává snadno náchylná k vzniku karcinomu. Vznik karcinomu plic může ovlivnit také špatné životní prostředí, konzumace tučných jídel, nedostatek pohybu, přemíra alkoholu nebo dlouhodobý stres.
Téměř 90% karcinomu plic zapříčiňuje kouření. Tento fakt potvrzuje i masivní rozšíření rakoviny plic ve 20. letech, kdy nastal boom v oblasti tabákových výrobků. Ohroženi však nejsou pouze kuřáci, ale i tzv. pasivní příjemci tabákového kouře. Studie prokazují, že pasivní kouření má pro organismus mnohem nebezpečnější dopady než přímá inhalace.
Prevence
Prevence vzniku karcinomu plic spočívá v odvykání kouření tabáku. Preventivní programy se zaměřují především na mládež. Mnoho zemí zavádí zákaz kouření na veřejných místech, v restauracích nebo na pracovištích.
Léčba rakoviny plic
Léčba karcinomu plic a její úspěšnost závisí na typu karcinomu, stupni jeho rozšíření a celkovém zdravotním stavu pacienta. Léčba se uskutečňuje pomocí chirurgie, chemoterapie a radioterapie. Nicméně prognóza onemocnění není příliš dobrá. U většiny pacientů, kteří nemohou být operováni, tak léčba spočívá především v utlumování příznaků a tlumení bolestí.
U malobuněčných nádorů se většinou přistupuje k chemoterapii. Při ní se podávají tzv. cytostatika, která umožňují rozpad rakovinných buněk. Léčba se často kombinuje s radioterapií (léčba ionizujícím zářením).
Nemalobuněčné nádory lze odstranit chirurgicky. Pacient však musí na základě testů prokázat, že jeho plíce budou i po odstranění části tkáně nebo někdy i celé plíce, schopné fungovat. Operace se navíc provádí pouze u pacientů, kteří jsou teprve v raném stádiu onemocnění. Toto množství odpovídá zhruba 15%.
Komplikace
Častou komplikací karcinomu plic je jeho recidiva. Pacienti tak musí být po léčbě pravidelně kontrolováni.
Závažné komplikace přináší již zmiňované metastázy, které se rozšiřují do mnoha dalších částí těla a poškozují tak další orgány. Vzhledem ke špatné prognóze úspěšné léčby je rakovina plic spojována se špatnou psychikou pacientů. Onemocnění je často doprovázeno depresemi a nechutí žít.