Spojené státy jsou svojí rozlohou třetím největším státem světa, kde na jeho téměř 10 milionech km2 žije více než 300 milionů lidí. Tvoří je 50 států, přičemž 48 z nich bývá označováno jako kontinentální, které tvoří jakési územní jádro USA. Prvním ze zbylých dvou je potom Aljaška, kterou Spojené státy koupili v roce 1867 za zhruba 7 milionů dolarů. Tedy asi za polovinu toho, co stálo vybudování newyorského Central Parku. A pravděpodobně nešlo zrovna o marný obchod. Stačí si uvědomit, že Aljaška je největším státem USA, který je vedle hodnotné přírody známý také svými bohatými zásobami ropy a nerostných surovin Posledním místem, které se stalo součástí celé unie, jsou Havajské ostrovy. Toto souostroví sopečného původu, ležící téměř 4000 kilometrů od západního pobřeží Kalifornie, bylo k USA připojeno až roku 1959.
Vzhledem k této obrovské rozloze Spojených států proto asi jenom málokoho překvapí, že Američané o své domovině obvykle nemluví jednoduše jako o jedné zemi. Častěji spíš uslyšíte, že Ameriku tvoří několik více či méně odlišných regionů, a to nejenom pokud jde o jejich podnebí, nadmořskou výšku a podobně. Nejčastěji se v tomto smyslu mluví o šesti částech, kde se v každé setkáte s trochu jinou angličtinou, ale třeba i s odlišnou podobou toho, jak se lidé oblékají. Těmito regiony jsou: New England, Středoatlantická oblast, Jih USA, Středozápad, Jihozápad, a Západ.
New England
(Connecticut, Maine, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island, Vermont)
Region New England je souhrnné označení pro šest států, které pokrývají severovýchodní cíp Spojených států, ohraničený zprava Atlantským oceánem, zleva Kanadou, a z jihu státem New York. Jde o oblast jednoho z nejstarších britských osídlení severní Ameriky. Již od počátku sedmnáctého století vznikaly protestantské kolonie, ze kterých potom na konci osmnáctého století vzešly první impulsy k osvobození Ameriky z područí britské nadvlády. Boston, dějiště slavného „pití čaje“, leží právě zde.
Možná i proto je oblast New England známa zejména jako jedno z center americké vzdělanosti. Najdete zde totiž ty nejproslulejší univerzity ve Spojených státech. Harvard ležící na území státu Massachusetts, který byl založen už roku 1636 jako první americká vysoká škola, Yalskou univerzitu, nebo třeba poněkud méně známé Dartmouth a Brown.
Kvalitní vzdělání ale samozřejmě není jedinou věcí, kvůli které se do severovýchodní části USA vydat. Stát Connecticut se tak například stal jednou z nejoblíbenějších destinací zaneprázdněné newyorské střední třídy, která sem pravidelně jezdí odpočívat do svých víkendových nebo prázdninových sídel. V o něco honosnějším provedení potom najdete podobná místa zejména na pobřeží Atlantického oceánu ve státu Rhode Island.
V New Englandu si nicméně na své rozhodně nemusí přijít pouze intelektuál, nebo člověk sedřený z kanceláře, který touží jenom po tom, aby si užil klidu své americké obdoby českých chat. Stejně vyhledávanými místy se zde totiž postupně staly také zimní letoviska, z nichž za hlavní stan zimních sportů můžeme označit nejspíš stát Vermont, pyšnící se více než dvacítkou lyžařských areálů.
Středoatlantická oblast
(Delaware, Maryland, New Jersey, New York, Pennsylvania, Washington D.C.)
Pokud se o New Englandu někdy mluví jako o mozku, ale také ekonomickém centru Ameriky 19. století, potom oblast, které vévodí Velké jablko, můžeme nazvat jejími svaly. Největší státy této oblasti – Pennsylvania a New York – jsou totiž místem, ke kterému neodmyslitelně patří těžký průmysl, jehož centry se postupně staly. Do zbytku země proto odtud různými cestami proudí obrovské objemy oceli a skla.
Zdejší velké řeky Delaware a Hudson se díky tomu staly toky, na nichž se již dlouhou dobu odehrává čilý námořní život. To se také v minulosti podepsalo na podobě měst ležících v této oblasti. New York, New Jersey, Philadelphia nebo Baltimore vděčí za svůj nenadálý rozmach určitě také tomu, že jsou vzájemně propojeny právě sítí řek.
Tato průmyslová centra se následně stala cílem milionů evropanů, kteří v nich kromě šance a zajištění slušného živobytí hledali také místo, kde už nebudou pronásledováni za svůj etnický původ nebo náboženské vyznání. Těchto několik rozsáhlých emigrantských vln potom dalo vzniknout atmosféře „tavícího kotlíku“, která v této oblasti, a samozřejmě především v New Yorku, přetrvává dodnes.
Myslet si ale, že tón celého regionu udávají jenom mamutí velkoměsta by nebylo přesné. Lidé, kteří zde žijí po právu někdy říkají, že zde pořád najdete více kopců zarostlých lesem než komínů, víc polí než asfaltek, a více farem než kanceláří.
Jih USA
(Alabama, Arkansas, Florida, Georgia, Kentucky, Louisiana, Mississippi, Severní Karolína, Jižní Karolína, Tennessee, Virginia, Západní Virginia)
Jih Spojených států je velice rozmanitý region, jehož části ale mají minimálně jedno společné. A tou je typicky jižanská angličtina, díky které jsou zdejší obyvatelé opravdu odlišní od zbytku USA. Ryzí jižan mluví na běžné americké poměry neobvyklou směsí pomalé výslovnosti, a jakoby vybrnkávané řeči.
Jakkoliv je jižanský dialekt v Americe pověstný a poměrně často karikovaný, určitě nejde o věc, která by člověku v souvislosti s touto oblastí na mysli vytanula jako první. Tou bezpochyby pořád zůstává jeho pohnutá historie spojená s otrokářským systémem, který zde dlouhá léta panoval, a s občanskou válkou, které v podstatě dal vzniknout.
A určitě se nedá říci, že by se na americkém Jihu snažili za minulou etapou zamést stopy. Pokud sem dnes zavítáte zjistíte, že v celé oblasti funguje poměrně dost muzeí, jejichž expozice se věnují právě příběhu hnutí za občanská práva. V Alabamě proto určitě stojí za návštěvu Birmingham Civil Rights Institute, podobným místem je v Tennessee například National Civil Rights Museum. Koho zajímá speciálně Martin Luther King, klíčová postava spojená s reformami rasových zákonů, ten má možnost navštívit po něm pojmenované Centrum věnující se historii amerického Jihu, které sídlí v Georgii.
Otrokářský systém, který zde v minulosti panoval, se také podepsal na tváří zdejší hudby, jež si bez přehánění získala světovou proslulost. A právě kvůli zájmu o hudbu sem rok co rok přijíždí mnoho vyznavačů gospelu, jižanského blues a jazzu. Tedy žánrů, které se zrodily zde.
Najdete zde ale samozřejmě také čistě přírodní bohatství. Ze 128 národních parků vyhlášených v celém regionu patří mezi ty nejznámější tzv. Appalachian trail. Značená trasa dlouhá více než 3000 kilometrů, na kterých se můžete blíže seznámit s divočinou všech čtrnácti států, kterými stezka prochází. Často navštěvovaným místem je také třeba národní park Everglades, největší chráněné útočiště subtropické fauny a flóry v celé Severní Americe.
Středozápad
(Illinois, Indiana, Iowa, Kansas, Michigan, Minnesota, Missouri, Nebraska, Severní Dakota, Ohio, Jižní Dakota, Wisconsin)
Středozápad USA je známý zejména coby „obilnice Ameriky“. Díky zdejším úrodným půdám se zemědělcům daří pravidelně sklízet bohaté úrody kukuřice, pšenice a ovsa. Zejména právě kukuřice je přitom pravděpodobně tou nejdůležitější americkou plodinou.
Roční výnos z kukuřičných polí je dokonce vyšší než součet objemů všech ostatních vypěstovaných obilovin dohromady. V zápalech romantické hrdosti se proto farmáři často dušují, že během horkých nocí pozdního léta slyší své obilí růst.
Klasickým obrazem z amerického středozápadu jsou díky tomu osaměle stojící farmy, obklopené k nim náležícím polím, kde mnohdy sousedovi neuvidíte za plot, ani kdybyste se rozkrájeli.
I když už se to nedá tvrdit tak jednoznačně jako ještě poměrně nedávno, města si přesto stále uchovávají svůj více méně venkovský charakter (nemluvíme pochopitelně o těch největších sídlech). Pořád jde hlavně o místa, kam se jede nakoupit zásoby, a pomodlit v kostele.
Jihozápad
(Arizona, Nové Mexiko, Oklahoma, Texas)
Hustota osídlení je zde výrazně menší, a obyvatelstvo ve srovnání s jinými kouty Ameriky také různorodější: silné zastoupení zde má jak hispánská, tak především původní indiánská komunita.
Pro krajinu mimo zástavbu velkých měst jsou charakteristické zejména rozsáhlé otevřené plochy, velice často v podstatě rázu pouští: zdejší podnebí je výrazně sušší než podnebí středozápadu USA.
Právě zde se rozkládají některé ze symbolů Ameriky, dobře známé z mnoha dobrodružných filmů – rozsáhlý Grand Canyon, a hluboké údolí Monument Valley. To najdete uprostřed indiánské rezervace Navajo, která je domovem v současnosti nejpočetnějšího indiánského kmene. Od jižní hranice až k té východní tak můžeme narazit na celé tucty indiánských rezervací, jako jsou ty, v nichž žijí kmeny Apačů, Zuniů nebo Hopi.
Ačkoliv by se tak přes obvyklé fotografie do ruda vyprahlé země nemuselo zdát, jihozápad USA je v současnosti místem, kde dochází k poměrně velkým přírůstkům obyvatel. Například Arizona se v posledních letech zařadila po bok jižních států, do kterých se stejně jako sem rádi stěhují američtí důchodci, aby si zde na stará kolena konečně v klidu užili teplého počasí.
Západ USA
(Aljaška, Colorado, California, Hawaii, Idaho, Montana, Nevada, Oregon, Utah, Washington, Wyoming)
Evropské osídlení západní části USA má delší historii než většina území středozápadu. Španělští duchovní zde zakládali své mise na kalifornském pobřeží již několik před vypuknutím občanské války.
Západ USA je místem, pro něž jsou charakteristická především rozlehlá území, která díky své řídké hustotě zalidnění často nabízí podmanivé a ničím nerušené výhledy daleko do krajiny. Možná trochu pateticky se proto o této oblasti někdy hovoří jako o „zemi výhledů ve velkém měřítku“.
Vzhledem k tomu, že velká část území je zde málo obydlená, americká vláda tady vlastní a obhospodařuje miliony hektarů více či méně původní krajiny. Obecně lze říci, že -samozřejmě s výjimkou velkých měst- je tato oblast využívána zejména jako rekreační oblast, kam se jezdí kempovat, rybařit a lézt po horách, anebo se zde naopak těží. Velkou část území nicméně pokrývají také pastviny.
Co se týče obyvatelstva, jde o region, kam již několik desetiletí proudí davy přistěhovalců. Od 80. let 20, století se v Kalifornii často usazují lidé původem z Asie, a Los Angeles spolu s celou Jižní Kalifornií se postupně také staly domovem lidí, kteří odešli z Mexika.
Díky několika vlnám emigrace, často i „rodilých Američanů“, kterým se nedařilo ve své branži prosadit v New Yorku, se například postupně z Los Angeles stalo centrum filmového průmyslu. A do značné míry také ikona celého amerického Západu. Právě díky rychlému ekonomickému rozmachu, ke kterému notně přispělo i známé „Sillicon Valley“ blízko San José, se Kalifornie stala v současnosti možná nejpopulárnějším státem USA.
